Dobrý duch na hlídání
Konečně! Byla polovina 80.let,když nám byl přidělen byt.Šlo o tři místnosti ve vile a starou koupelnu,kterou jsme si museli dodělat,ale to už tehdy patřilo k věci - elánu jsme měli dost a k tomu tříměsíčního syna Pavla.
Na místě jsme zjistili,že přízemní byt obývá stará paní jménem Cecílie Svobodová,se kterou jsme se brzy spřátelili.Ráda pekla,děti neměla,co chvíli nám přinesla koláče nebo bábovku.,,Víte",svěřovala se,,kdysi nám s manželem vadilo,že nám do baráku nastěhovali nájemníky.Ale tedˇ jsem spíš ráda.Vždytˇ bych tu byla jako kůl v plotě!" Jednoho večera byl manžel na mariáši a já se chystala Pavlíka před spaním vykoupat,když jsem cítila jakoby za mnou někdo stál.Otočila jsem se.Přímo ze zdi vyšla do kuchyně postava pána s bílými vlasy a vysokým čelem.Zavřela jsem oči a zatřepala hlavou.Byl tam dál.Pak to vypadalo,že se usmál a zase zalezl zpátky do stěny.Manžel se mi nejdříve smál,pak zvážněl a řekl,že bych si měla občas někam vyrazit,prý Pavlíka pohlídá.Ta izolace u dítěte mi prý leze na mozek.Svěřila jsem se paní Svobodové.Pokývala hlavou.
,,Neměl bílé vlasy a knírek?"zeptala se.,,No měl!" řekla jsem.,,Tak to byl můj Richard,můj bývalý manžel.Asi byl zvědavý.Domluvím mu,atˇ vás neotravuje,a nebojte se,on sem chodí za mnou,"řekla paní Svobodová.
Za šest dní jsem si ráno kulmovala vlasy,chystala jsem se i s Pavlíkem na úřad,když zazvonil telefon.Položila jsem kulmu a chvíli si povídala s kamarádkou,pak jsem si nalila čaj a snídala.Tedˇ se pan Richard zjevil proti mně přes stůl.Bělavá tvář jako z mlhy na mě špulila rty,jakoby chtěla něco říct.Víc než vyděšená jsem byla zaujatá.,,Co mi ten dědek může sakra chtít?"Najednou se mi rozbřesklo.Kulma! Letěla jsem do koupelny.Kulmu jsem roztržitě položila do ručníků,ze kterých začínaly šlehat plameny.Začínající požár jsem uhasila a vrátila se rozčilená do kuchyně.Duch už tam nebyl.Musím říct,že od té doby nás už pan Richard neděsil.Paní Svobodová nám o něm podrobně vyprávěla a nakonec dodávala,že když před deseti lety zemřel,nechtělo se jí už žít.,,Ale začal mi sem chodit na návštěvu a já jsem se postupně vzpamatovala."tvrdila.,,Kdepak nového chlapa,jak mi radily kamarádky.Já mám jen jeho!"Zjevil se nám pak ještě několikrát,někdy jen tak prošel,jindy odradil už tříletého Pavlíka od cesty na příkré schody.Manžela při opravě zásuvky důrazně upozornil,že nevypnul pojistky.
Uplynulo 5 let od chvíle kdy jsme se nastěhovali,když jsem měla sen,jak nás zase navštívil pan Richard,tentokrát i s paní Cecílií.Drželi se za ruce,chvíli se na mně dívali a pak odešli balkonem.Vzbudila jsem se a do rána už neusla.Ráno jsem pak šla paní Svobodovou zkontrolovat,jenže na klepání neotvírala.Manžel otevřel rezervním klíčem,který nám stará paní svěřila.Našel ji mrtvou,zemřela ve spánku.Na pohřbu nám solidně vyhlížející pán předal vizitku s tím,abychom ho co nejdříve navštívili.Byl to právník.Cecílie nám odkázala svoji vilu.
Věra